Základní informace
Anotace předmětu a jeho cíle
Mikroekonomie studuje postupy, které lidé volí v podmínkách vzácnosti. Je třeba ovšem poznamenat, že se nejedná pouze o zúžené chápání tohoto pojmu na problém materiální nouze. Vzácnými zdroji jsou např. také čas a peníze. V podstatě každá volba obsahuje prvky vzácnosti a naším úkolem je skutečnost, že se musíme vyrovnávat se vzácností v jejích rozmanitých podobách. Cílem mikroekonomie je tedy seznámit studenty s těmi myšlenkovými postupy, které jim pomohou rozvíjet „cit pro ekonomii“. Metodou jak toho dosáhnout je, aby studenti vnímali ekonomii jako vědu o přirozeném světě. Kurs mikroekonomie tedy učí studenty vnímat plody lidské práce jako odraz přímého nebo nepřímého porovnávání nákladů a prospěchu. Mikroekonomie nepopírá, že motivace jednat jen ve svém vlastním zájmu a rozhodovat se racionálně, je v ekonomické teorii dominující. Avšak v některých tématech (teorie her) je poukázáno na to, že lidé, kteří mají dar spolupracovat a jednat nezištně, dokáží vyřešit nejedno ekonomické dilema.
Chceme také posluchačům ukázat, že nestačí studovat soudobou ekonomii bez znalosti její historické geneze. Naším cílem je tedy rovněž umožnit studentovi překlenout propast mezi dějinami ekonomických myšlení a soudobou ekonomickou teorií. Z toho důvodu se věnuje ve výkladu i určitá pozornost mezníkům ve vývoji ekonomického myšlení, spjatých s jejich nejvýznamnějšími autory a představiteli.
Cílem výuky mikroekonomie je také přispět k rozvíjení myšlenkové kreativity posluchačů právě prostřednictvím náhledů do jiné, „netechnické“ vědní disciplíny. Náhledy do jiných dimenzí myšlení a konfrontace s ekonomickou realitou mohou podněcovat tvořivé schopnosti studentů. Posluchačům chceme ozřejmit i to, že věda pramení ze schopnosti hledat a objevovat něco nového.
Výklad předmětu se zaměřuje zejména na tyto mikroekonomické problémy:
Vzácnost a volba v ekonomii. Trh, jeho subjekty a limity. Funkce poptávky a funkce nabídky. Logika spotřebitelské volby. Paradox hodnoty. Elasticita poptávky a elasticita nabídky. Produkční chování firmy. Výroba v krátkém a dlouhém období. Druhy nákladů a jejich analýza. Chování firmy v dokonalé konkurenci. Chování monopolu a oligopolu. Maximalizace zisku a minimalizace ztráty. Uzavření firmy v podmínkách dokonalé a nedokonalé konkurence. Teorie her. Hospodářská politika na ochranu konkurence.
Výklad jednotlivých témat předmětu mikroekonomie je obsažen v základním textovém materiálu, vydaném na VŠCHT. Jedná se o skripta Ekonomie I – MIKROEKONOMIE, VŠCHT, Praha 2002 ( Ing. L. Pichaničová, CSc, Doc. Ing. H. Pačesová, CSc.), která jsou určena zejména posluchačům technických a přírodovědných oborů. Text je vybaven celou řadou grafů a číselných údajů, umožňujících snadnější pochopení dané problematiky. Kromě toho má student možnost doplnit svoje studium z literatury doporučené. Literatura je vždy uvedena u jednotlivých témat studia.
Tématické okruhy
1. Stručný přehled vývoje dějin ekonomického myšlení
2. Základní problémy ekonomické organizace
3. Chování spotřebitele, užitečnost a potávka (celkový užitek, mezní užitek,poptávka, elasticita poptávky,tržní poptávka).
4. Chování výrobce, náklady a nabídka ( utopené náklady, náklady příležitosti,ekonomické náklady a ekonomický zisk,zastavení činnosti,odchod z trhu).
5. Produkční funkce a nákladová funkce firmy (nabídka firmy v krátkém a dlouhém období, změna nabídky, tržní nabídka).
6. Tržní rovnováha a efektivnost ( efektivnost tržní rovnováhy a její dosahování,zásahy státu do cen,spotřební daň,subvence, minimální cena).
7. Dokonalé a nedokonalé trhy (chování firmy v dokonalé konkurenci, mezní příjem a cena, maximalizace zisku,minimalizace ztráty).
8. Chování firmy v nedokonalé konkurenci (analýza monopolu a oligopolu, monopolistická konkurence,podnikatelé a inovace,podnikatelé a stát).
9. Konkurence a regulace ( otevřené a uzavřené trhy,antidumpingová politika,státem vytvářené monopoly,přirozený monopol).
10.Poptávka po výrobních faktorech (produkční funkce a mezní produkt,poptávka po výrobním faktoru,volba výrobní techniky a technická substituce).
11.Nabídka výrobního faktoru a renta (transferová platba a renta,nabídka a renta na pracovních trzích, trh práce a nezaměstnanost).
12.Kapitál a úrok ( kapitál a investice, úrok a časová míra preference, niminální a reálná úroková míra ,úspory,investice,trh zapůjčitelných fondů).
13.Investiční rozhodování a podnikání( aktiva, cena perpetuity, cena anuity, dnešní hodnota budoucích výnosů, míra výnosu, riziko a míra výnosu).
14.Externality (negativní externality,pozitivní externality,porušení práva,Coaseho teorém,Arthur Pigou).
Studijní literatura
Základní literatura (dále jen Z):
- PICHANIČOVÁ, L., PAČESOVÁ, H.: Ekonomie I – Mikroekonomie. VŠCHT, Praha 2002.
Rozšiřující (doporučená) literatura (dále jen R):
- HOLMAN, R.: Ekonomie. C. H. Beck, 2001.
- HOLMAN, R.: Dějiny ekonomického myšlení. C. H. Beck, 2002.
Práce s literaturou
Přednášená problematika je rozdělena do jednotlivých témat, která jsou výše uvedena. Všechna témata jsou obsažena v základní literatuře Z1 (tedy ve skriptech Ekonomie I-Mikroekonomie) kromě tématu I.„Mezníky ve vývoji dějin ekonomického myšlení“. Toto téma je výjimečně zpracováno do textu, který umožňuje, aby se student s touto problematikou seznámil, aniž by musel studovat rozsáhlé dějiny ekonomických učení. Stručný text, týkající se prvního tématu, je součástí tohoto materiálu a je právě obsažený v tématu č. I. pod názvem:
„ Mezníky ve vývoji dějin ekonomického myšlení“. Text si neklade za cíl nahradit dějiny ekonomických teorií, ale jeho cílem je upozornit studenta na to, jak složitě se ekonomická věda vyvíjela a jaké jsou historické kořeny různých ekonomických názorů v současnosti. Ostatní témata jsou jasně vymezena a ke každému z nich je přiřazeno několik podtémat (hesel), podle kterých student při studiu postupuje. Podtémata ( hesla) upozorňují studenta na co by měl soustředit svoji pozornost. Znamená to tedy, že tato hesla nejsou samostatným výkladem problematiky. Podrobný výklad a souvislosti mezi jednotlivými tématy nalezne student v základní a doporučené literatuře dle uvedených stránek.
Skripta si může student zakoupit v prodejně skript na VŠCHT ( přízemí budovy B).
Pokud studenta zaujme daná problematika zaujme natolik, že bude mít potřebu prohloubit si své znalosti jak z dějin ekonomického učení, tak z přednášené problematiky, použije i literaturu rozšiřující. Tato literatura je běžně k dostání ve všech prodejnách učebnic. Kromě toho si ji student může zapůjčit v knihovnách.
Podmínky získání zápočtu
Základním předpokladem pro získání zápočtu je zvládnutí problematiky dle prezentovaných témat v rozsahu určeném jednotlivými podbody.
První možností, jak student získá zápočet, je aktivní účast studenta na přednáškách. Předpokládá se cca 80% účast na přednáškách s tím, že na počátku každé další přednášky proběhne diskuse k tématu z přednášky minulé. Na základě účasti a zapojení se do diskuse bude studentovi na konci semestru zapsán zápočet.
Druhá možnost ( jak student získá zápočet) vychází z předpokladu, že student nemá možnost navštěvovat přednášky v požadované míře. Pro získání zápočtu je tedy nutné, aby student zvládl problematiku mikroekonomie v rozsahu přednášek a základní literatury ( skripta, Ekonomie I – Mikroekonomie) a dále se předpokládá schopnost řešení zadaného úkolu. Získané znalosti prokáže student během dohodnutých konzultací s přednášejícím.
Třetí možnost (jak student získá zápočet) je absolvování standardizovaného testu z mikroekonomie se 70% mírou úspěšnosti.
Čtvrtá možnost je potom kombinací první a třetí možnosti. Studentovi bude za každou účast na přednášce zapisován určitý počet bodů. Pokud nemá možnost zúčastnit se přednášek v požadované míře, může chybějící body získat prostřednictvím testu. To znamená, že na základě testu musí nutně získat chybějící počet bodů.
Vzhledem k tomu, že obsah první přednášky není k dispozici v rozsahu jaký se přednáší v uvedené literatuře ( student by musel prostudovat celé dějiny ekonomických teorií), nabízím alespoň stručný text této problematiky.U ostatních přednášek je potom uveden podrobnější sylabus.
Obsah první přednášky
I. Mezníky ve vývoji dějin ekonomického myšlení
1. Vznik a rozvoj ekonomického myšlení
2. Merkantilismus a fyziokraté
3. Pracovní teorie hodnoty
4. Vznik subjektivní teorie hodnoty
5. Cambridgeská škola jako pokračovatelka teorie mezního užitku
6. Mezní produktivita výrobních faktorů
7. Vznik teorie nedokonalé konkurence
8. Vznik a rozvoj teorie oligopolu.
I.1. Vznik a rozvoj ekonomického myšlení
Ekonomické myšlení tkví názorově v Antickém Řecku a ve středověké filosofii scholastiků. Byl to ovšem teprve nevídaný vývoj přírodních a technických věd, rozmach výroby a obchodu, které od konce středověku podnítily rozvoj ekonomického myšlení.To posléze vyústilo ve vznik samostatného vědního oboru - ekonomie.
Je nespornou skutečností, že se všechny - i nejstarší starověké - říše musely vypořádat s praktickými problémy např. při budování zavodňovacích zařízení, stavbě pyramid, stavbě silnic, při volbě válečných strategií apod. Ekonomické myšlení se projevilo např. v praktickém jednání starověkého podnikatele Tháleta z Miletu, který si před sklizní oliv pronajal všechny lisy na olivy, a to nejen v Miletu, ale i v okolí. Své zkušenosti s tímto faktickým zřízením monopolu doporučil pak státu jako možný zdroj příjmů v případě potřeby.
Avšak teprve řečtí filozofové helénistického období začlenili ekonomické jevy a vztahy do myšlenkových systémů. Ekonomické názory Platona ( 427-347), Xenofona (430-354) a především myšlenkový odkaz Aristotela, Platonova žáka, ovlivnily ještě po více než patnácti stoletích křesťanské myšlení vrcholného středověku. Jeho ekonomické myšlenky jsou obsaženy zejména ve spisech „Politika“ a „Etika“. Týkají se teorie hodnoty a směny, způsobu nabývání bohatství, obchodu, úroku a spekulace.
Ve vrcholném středověku byla Aristotelova myšlenková soustava zásluhou scholastiků začleněna do křesťanské věrouky a církevního práva. Velmi ovlivnila tehdejší ekonomické myšlení a jednání té doby a dokonce i dílo církevního myslitele Tomáše Akvinského ( 1225-1274).
Velkolepý pokus přizpůsobit Aristotelovo učení středověké katolické církvi byl hlavně dílem Tomáše Akvinského. Jeho nejdůležitější prací je Summa theologica. Peníze jsou zde pouze směnným prostředkem a nemají být používány k půjčkám na úrok.
Další rozvoj ekonomického myšlení šel ruku v ruce se zámořskými objevy, zakládáním koloniálních panství a rozvojem průmyslu a manufaktur. Moc se stále více soustřeďovala do rukou panovníků, kteří stáli v čele centralizovaných států, jež bylo třeba spravovat. Ekonomické myšlení se stalo doménou nejen vědců, ale i státníků.
Současně bylo zapotřebí získávat zdroje pro válečné výdaje. Před ekonomií tak vyvstala praktická otázka, co je zdrojem bohatství a jak je lze rozmnožit. Museli se jí zabývat i státníci, především ti, kteří spravovali zemi a její finance.
Myšlení té doby položilo důraz na kauzalitu, tj. na vztahy příčiny – následku. V ekonomii se to projevilo zpracováním problematiky peněz, kterého se ujali Mikuláš Koperník a Jean Bodin (profesor státního práva) a dali mu podobu kvantitativní teorie: vztah mezi množstvím peněz a úrovní cen je kauzální, tj. stoupá-li množství zlata a drahých kovů, rostou ceny všech statků. Za cenovou úroveň je zodpovědna kvantita zlata. Jean Bodin dokonce učinil tuto historickou paralelu: „ za stoupáním cen nestojí jen znehodnocování mincí panovníkem, ale i dovoz zlata ze zahraničí“.
Angličan Thomas Gresham vyslovil následující souvislosti: „Obíhají-li ve státě státní mincovnou ražené peníze z drahých kovů, snaží se lidé obrušováním snižovat jejich váhu (původně zaručenou státní ražbou) v naději, že se takové mince budou přijímat jako mince, mající plnou váhu. V konkurenci s váhově lehčími mincemi v oběhu musely plnohodnotné mince prohrát. Lidé si je totiž začali schovávat, protože jejich skutečná hodnota byla vyšší, než hodnota obrušovaných mincí, ačkoli jejich kupní síla byla stejná“. Stručně se tato skutečnost vyjadřovala konstatováním, že špatné peníze vytlačují z oběhu dobré peníze. Tento vztah se v 19.století nazval Greshamovým zákonem. Představitelé myšlenkového proudu, který Gresham založil se nazývali monetaristé.
I.2. Merkantilismus a fyziokraté
Dosavadní ekonomické myšlení vyústilo v řadu praktických širokospektrálních opatření, která dostala název merkantilismus. Byla založena na výchozí myšlence, že bohatství státu je možné zvyšovat množstvím zlata, které je výsledkem aktivního salda zahraničního obchodu. Tomuto cíli pak byla podřízena všechna opatření centralizovaného státu. Vyústila v podporu manufaktur a zvýhodňování průmyslu na úkor zemědělství. Cestou k dosažení převahy vývozu byla ochranná dovozní cla, dovozní zákazy, uvolnění vývozu některých zboží a v oblasti státní správy zavedení jednotného centrálního zákonodárství.
Uplatnění merkantilismu ve Francii v době vlády Jindřicha IV, který nastoupil na trůn v r. 1589 a jehož ekonomickým poradcem byl ministr financí a vojenství Sully, přivedlo zemi k rozkvětu.
Nejvýznamnějším francouzským merkantilistou byl ministr financí za „ krále slunce“ Ludvíka XIV., Jean – Babtiste Colbert. Jeho zákaz vývozu obilí udržel nízké ceny této základní potraviny a tím též nízkou hladinu dělnických mezd, která tak umožňovala levnou výrobu průmyslového zboží. Byly podporovány rodiny s mnoha dětmi s cílem zvýšit nabídku pracovních sil a udržet tak nízkou mzdovou hladinu . Tento typ praktické ekonomické politiky měl pochopitelně za následek stagnaci zemědělství a zchudnutí zemědělců. To vyvolalo kritiku některých teoretiků i vědeckých skupin, kteří se označili jako fyziokraté.
Tato intelektuální skupina se ustavila v polovině osmnáctého století ve Francii a seskupila se kolem osvíceného a vzdělaného lékaře Francois Quesnaye. Vznikla jako opozice vůči merkantilismu a proti preferování průmyslu vyzdvihla úloha zemědělství, které považovala dokonce za jediné produktivní odvětví, neboť „ pouze příroda může vytvořit nadprodukt, tj. více, než se do ní vložilo „. Vytvořila originální a poprvé vyslovenou teorii o koloběhu vytvořeného společenského produktu.
I.3. Pracovní teorie hodnoty
Někteří angličtí badatelé však považovali za produktivní nejen zemědělství, ale práci vůbec. Ekonom Sir William Petty, který je inspirujícím předchůdcem Angličanů Adama Smitha a Davida Ricarda a který formuloval koncept nadvýrobku a základy tzv. přirozené ceny, je považován za zakladatele pracovní teorie hodnoty.
Jeho myšlenky rozvinul Adam Smith, který se již podrobně zabýval otázkou ceny, jež se podle něho rozpadá na tři složky : mzdu, rentu a zisk. Poté, co si – podle Smitha – lidé začali přivlastňovat půdu a hromadit kapitál, přisvojuje si vlastník půdy z výtěžku práce rentu. Dělník pracující na jeho půdě přijímá z výtěžku práce mzdu. Podnikateli pak nese jeho investovaný kapitál zisk. Zisk je ovšem závislý na úrokové míře z použitého kapitálu, přičemž musí být vyšší, než tržní úroková míra. Směnná hodnota zboží je výsledkem střetů nabídky a poptávky na trhu. Konkrétní tržní cena je pak určována poměrem mezi množstvím zboží, dodaného na trh a poptávkou těch, kdo jsou ochotni zaplatit cenu, jež musí ovšem obsahovat rentu, mzdu a zisk.
Přímým pokračovatelem Smithových myšlenek je David Ricardo, jehož dílo „Zásady politické ekonomie a zdanění“ je považováno za jedno z nejobtížnějších ekonomických děl. Najdeme v něm již náznaky marginální analýzy, teorii komparativních nákladů, analýzu fixního a oběžného kapitálu.
Pokud jde o teorii hodnoty a ceny, sleduje Ricardo důsledněji než Smith myšlenku, že se hodnota a tudíž cena zboží řídí množstvím práce, vynaloženým na jeho výrobu. Jestliže podle Smitha se má ekonomie postarat především o to, aby měl národ bohaté důchody, považoval Ricardo za její hlavní poslání stanovit zákony, jimiž se řídí rozdělování národního důchodu.
I.4. Vznik teorie subjektivní hodnoty
Názory na hodnotu jako základ ceny se dále vyvíjely. Vznikla teorie subjektivní hodnoty jako protiklad objektivní pracovní teorie hodnoty. Tato nová teorie se opírala o empiricky zjišťované subjektivní postoje lidí vůči statkům. Byl vytvořen nový způsob ekonomické analýzy, vycházející z principu mezního užitku, tzv. marginální analýza. Prvními nositeli těchto myšlenek byl německý ekonom Heinrich Gossen a francouzský ekonom Jules Dupuit. Navázali na ně ekonomové rakouské školy Carl Meger, Bohm Bawerk a Friedrich Wiesner. Tento názorový proud pokračoval i v dílech ekonomů Cambridgské školy – zejména Alfreda Marshalla. ( V našich skriptech o této problematice pojednává kapitola- Logika spotřebitelské volby na str.35)
I.5. Cambridgeská škola jako pokračovatelka teorie mezního užitku
Na teorii mezního užitku navázala neoklasická škola, nazývaná též Cambridgeská, reprezentovaná především osobností anglického ekonoma Alfreda Marshalla a dále osobnostmi Stanleyho Gevonse, Irvinga Fishera, Gustava Cassela, Carla Mengera a Adolfa Webera.
Na rozdíl od klasické ekonomie, (reprezentovanou zejména Smithem, Ricardem a Millem), jež si kladla otázku, jak zvýšit blahobyt prostřednictvím růstu výroby , klade si neoklasická škola otázku, jak optimálně alokovat (rozmístit) dané množství vzácných zdrojů výroby mezi konkurující a tedy alternující způsoby užití. Za nejvhodnější alokační mechanismus považuje trh.
I.6. Mezní produktivita výrobních faktorů
Americký ekonom J. B. Clark rozvinul a uplatnil teorii firmy v podobě mezní produktivity výrobních faktorů. Clark totiž tvrdí, že podnikatel nikdy nenabídne zaměstnanci větší hodnotu než je ta, kterou jeho práce vytvoří. Předpokládáme-li, že podnikatel najímá ke svým zaměstnancům další pracovníky, aby pracovali s konstantním množstvím kapitálu, pak podle zákona klesající mezní produktivity výrobních faktorů ( zákon klesajících výnosů) se dosáhne okamžiku, kdy každý další pracovník přidá k celkovému vyrobenému produktu méně, než pracovník předchozí. Podnik bude najímat další pracovníky do té doby, dokud mzda placená poslednímu pracovníkovi (a tím také všem ostatním pracovníkům za předpokladu, že jsou stejně kvalifikovaní) se nevyrovná hodnotě mezního produktu. (Problematika je podrobně vysvětlena ve skriptech Ekonomie I – Mikroekonomie v kapitole- produkční chování firmy na str.65).
I.7. Vznik teorie nedokonalé konkurence
Na rozdíl od firmy, produkující v prostředí dokonale konkurenčním, může monopol docílit požadované výše ceny tím, že omezí rozsah své výroby (nabídky) na úroveň, která tuto cenu na požadované výši udrží. Pokud by totéž učinila firma v prostředí dokonale konkurenčním, tj. pokud by omezila výrobu, pak její konkurenti ochotně a bez potíží toto omezení naplní rozšířením své vlastní produkce. Je ovšem skutečností, že onou monopolem požadovanou cenou bude cena, která monopolu umožní maximalizovat zisk s ohledem na průběh křivky poptávky monopolistova odvětví. Protože monopol je v odvětví jediný, je křivka poptávky odvětví současně jeho poptávkovou křivkou.
Vztah mezi monopolem a poptávkovou křivkou odvětví evokuje historicky tradovanou odpověď francouzského krále Ludvíka XIV. na dotaz tehdejších pisatelů: „Vaše Veličenstvo co je to vlastně stát?“ Traduje se, že Ludvík XIV. dlouho a povážlivě kroutil hlavou nad slabou inteligencí zmíněných pisatelů, než odpověděl se samozřejmou lehkostí absolutního monarchy: : „ Stát jsem přece já“.
Tuto skutečnost zdůraznili ve svých dílech, kde zároveň provedli analýzu monopolní struktury odvětví, anglická ekonomka Joan Robinsonová a americký ekonom Edward Chamberlin v první polovině 20. století. Navázali bezprostředně na Alfréda Marshalla z Cambridgeské školy. Oba autoři dospěli ke stejnému závěru, že dokonalá konkurence je spíše výjimkou než pravidlem. Ekonomické prostředí, v němž lidé žijí, je tedy převážně prostředím nedokonale konkurenčním. ( Ve skriptech Ekonomie I- Mikroekonomie je tato problematika rozebrána v kap. X na str. 98).
I.8. Vznik a rozvoj teorie oligopolu
Teorie oligopolu představovala rozvoj teorie nedokonalé konkurence, o které jsme již hovořili v souvislosti s díly ekonomů Joan Robinsonové a Edwarda Chamberlina. Tato teorie byla publikována v první třetině dvacátého století. Problematika oligopolu znamenala propracování analýzy vzájemných reakcí mezi firmami, kterých je v daném odvětví malé množství a jejich produkt je buď zcela identický nebo pouze částečně diferencovaný. Na straně poptávky pak stojí velmi atomizovaný trh jednotlivých kupujících. Teorie oligopolu našla své další rozvinutí v teorii her, formulované v polovině dvacátého století v dílech amerického matematika J. von Neumanna a amerického ekonoma O.Morgensterna. (Skripta Ekonomie I – Mikroekonomie rozebírají danou problematiku v kap. XII, str.126).
Klíčová slova
ekonomické myšlení starověkumarginální analýza
merkantilismus neoklasická škola (Cambridgeská)
fyziokratéC.B. Clark (teorie firmy)
A. Smith Joan Robinsonová
D. Ricardo E. Chamberlin
Kontrolní otázky
- 1. Jaké znáte mezníky ve vývoji ekonomického myšlení?
- 2. V čem spočívá podstata pracovní teorie hodnoty?
- 3. V čem spočívá podstat subjektivní teorie hodnoty?
II. Vzácnost a volba v ekonomii
II.1. Definice ekonomie – ekonomie zkoumá, jak různé ekonomické systémy užívají
vzácné zdroje k výrobě užitečných komodit a jak je rozdělují mezi různé skupiny lidí.
II.2. Způsoby ekonomické analýzy - techniky, vědecké přístupy, které umožňují po-
chopení situací, jako je např. inflace, nezaměstnanost, stagflace, nestabilita mě-
nových kursů apod.
II.3. Dělení ekonomie – mikroekonomie ( sleduje chování jednotlivých ekonomických
subjektů, tzn. podnikatelů, spotřebitelů apod.),
- makroekonomie ( zkoumá vývoj ekonomiky jako celku)
- pojmy ekonomie, ekonomika.
II.4. Nástrahy ekonomických úvah – opomenutí zachovávat“ jinak stejné podmínky“,
omyl „ poté, tedy proto“, přisuzování vlastností části celému celku, subjektivita.
II.5. Problém – CO, JAK, PRO KOHO – vstupy(půda, práce, kapitál), výstupy(statky
a služby, které jsou spotřebovány nebo použity k další výrobě).
II.6. Alternativní ekonomické systémy – zvykový, příkazový, tržní.
II.7. Vzácnost a volba v ekonomii – volné statky, vzácné statky, soukromé statky a ve-
řejné statky. Spirála vzácnosti a volby.
II.8. Hranice produkčních možností společnosti – vzácnost výrobních zdrojů má za
následek rozhodování společnosti, jak tyto zdroje rozdělit pro výrobu ekonomických statků. Různé kvantitativní kombinace jednotlivých druhů statků.
Literatura
Z1 str. 3 - 13
R1 str. 1 - 8
Klíčová slova
ekonomické chovánívstupy (půda, práce,kapitál)
ekonomická analýzavýstupy
mikroekonomieekonomické systémy
makroekonomievolné statky
paradigmavzácné statky
Kontrolní otázky
1.Vysvětlete, jaký je rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií.
2.V čem spočívají léčky v ekonomickém uvažování?
3.Jaký základní ekonomický problém musí řešit každá ekonomická pospolitost?
4.V čem spočívá napětí ( tenze) mezi vstupy a výstupy?
5.Jaké znáte alternativní ekonomické systémy a čím jsou charakteristické?
6.Co jsou to statky vzácné a volné?
7.V čem spočívá rozdíl mezi statky soukromými a veřejnými?
8.Vysvětlete podstatu křivky hranice produkčních možností?
III.Trh, jeho subjekty a limity
III.1.Charakteristika a podmínky vzniku trhu – trh je komunikační prostředek, jehož prostřednictvím vstupují kupující a prodávající do vzájemného kontaktu. Předpo-
kladem vzniku trhu je dělba práce. Naturální směna a peněžní směna.
III.2.Tržní subjekty a typy trhů – ekonomická teorie rozlišuje tři základní subjekty trhu:domácnosti, firmy, stát. Tržní ekonomika představuje soustavu těchto trhů : trh výrobků a služeb, trh peněz, trh práce, trh kapitálu a trh měn.
III.3.Tržní mechanismus – složitý systém v němž prostřednictvím neustálých pokusů a omylů, postupnou aproximací dochází k rovnováze v oblasti cen a výroby. Zák-ladními prvky tržního mechanismu jsou nabídka, poptávka, cena a tržní subjekty.
III.4.Funkce cen – ceny jsou schopny prostřednictvím vzájemně závislých nabídek a poptávek řešit alokační problém zdrojů. Funkce cen: přenášejí informace, dodá-vají podněty pro ekonomické subjekty, provádějí rozdělení a přerozdělení důcho-dů. Vertikální a horizontální typ přenosu informací.
III.5.Limity trhu – trh není schopen fungovat efektivně, jestliže konkurence není dokonalá, není schopen fungovat efektivně, jestliže vznikají externality, není schopen poskytnout v požadované míře veřejné statky, uskutečňuje nevhodnou alokaci zdrojů mezi přítomnost a budoucnost.
Literatura
Z1, str. 14 – 18
R1, str. 9 – 21
Klíčová slova
dělba prácenabídka
tržní subjektypoptávka
typy trhcena
tržní mechanismusalokace zdrojů
Kontrolní otázky
1.Co je předpokladem vzniku trhu?
2.Jaké znáte základní subjekty trhu a typy trhů ?
3.V čem spočívá podstata problému CO, JAK, PRO KOHO ?
4.Jaké funkce plní ceny v tržním mechanismu?
5.Vysvětlete jaký je rozdíl s uplatnění cen v tržním a příkazovém ekonomickém systému.
6.Jaké znáte limity trhu?
IV.Poptávka, nabídka a tržní rovnováha
IV.1. Poptávková funkce – je rozsah poptávky, který je umožněn velikostí příjmů. Dílčí poptávka, individuální poptávka, agregátní poptávka. Pevný vztah mezi cenou statku a rozsahem poptávky se nazývá poptávková funkce. Křivka poptávky. Záporná směrnice křivky.
IV.2. Determinanty poptávky – cena statku, průměrný důchod kupujících, velikost trhu, subjektivní faktory, specifické okolnosti dosažitelnost substitutů.
IV.3. Posun křivky poptávky - pohyb podél křivky, posun celé křivky doprava a doleva, důchodový a substituční efekt.
IV.4. Nabídková funkce - vyjadřuje možnost a ochotu výrobců vyrobit za určitou cenu určité množství statků. Vztah mezi cenou statku a jeho nabídkou se nazývá nabídková funkce. Dílčí nabídka, individuální a agregátní nabídka. Křivka nabídky. Je vychýlena směrem vzhůru. Kladná směrnice křivky.
IV.5. Determinanty nabídky – cena daného produktu, výrobní náklady na daný druh statku, ceny výrobních substitutů, organizace trhu, specifické faktory.
IV.6. Posun křivky nabídky – pohyb po křivce nabídky, posun křivky nabídky doprava vstup dalších firem do odvětví, technologický pokrok) a doleva ( monopolizace odvětví, nabídkové šoky).
IV.7. Fungování tržního mechanismu – cena tržní rovnováhy. Rovnovážná cena a jí odpovídající množství mají setrvalou tendenci pouze tehdy, pokud se nemění okolnosti, které ji vytvořily. Naproti tomu cena, za kterou se aktuálně nakupuje a prodává se nazývá tržní cena. Proces vytváření rovnovážné ceny. Geometrický model rovnovážné ceny. Rovnice poptávky. Rovnice nabídky. Dynamizace statické analýzy zabudováním časového prvku, který je představován časově zpožděnými reakcemi nabídky na situaci na trhu. Konvergující diagram, divergující diagram, diagram stálých oscilací.
IV.8. Vztahy mezi proměnnými a použití grafů v ekonomii – vztahy mezi proměnnými ( přímé, nepřímé, nezávislé) směrnice a sklon přímky, směrnice a sklon křivky.
Literatura
Z1, str. 19- 34
R1, str. 86 – 93
Klíčová slova
dílčí poptávkadeterminanty nabídky
individuální poptávkabod rovnováhy
agregátní poptávkarovnovážné množství
poptávková křivkarovnovážná cena
determinanty poptávkynabídková křivka
dílčí nabídkakonvergující diagram
individuální nabídkadivergující „
agregátní nabídkadiagram stálých oscilací
Kontrolní otázky
1.Definujte pojem poptávková funkce.
2.Jak ovlivňují determinanty poptávky poptávkovou křivku?
3.Definujte pojem nabídková funkce.
4.Jak ovlivňují determinanty nabídky nabídkovou funkci?
5.Vysvětlete proces vytváření rovnovážné ceny a rovnovážného množství na trhu statků.
6.Vyjádřete algebraicky obecnou rovnici poptávky.
7.Vyjádřete algebraicky obecnou rovnici nabídky.
8.Vysvětlete jak působí časový prvek v modelu tržního mechanismu.
9.Jak zjistíme směrnici poptávkové křivky?
10.Může mít poptávková křivka směrnici = 0?
V.Logika spotřebitelské volby
V.1. Spotřeba a užitek – spotřeba jako základní podmínka existence lidské společnosti. Hypotéza o schopnosti racionální úvahy spotřebitele. Měření uspokojení potřeby prostřednictvím kategorie užitku. Celkový užitek. Mezní užitek. Grafické vyjádření celkového a mezního užitku.
V.2. Proces racionálního výběru – s růstem nakupovaného množství statků mezní užitek poslední spotřebovávané jednotky klesá. Kdy je spotřebitel ochoten vynaložit na získání další jednotky statku tu částku, která se rovná ceně tohoto statku? Optimální kombinace spotřeby statků.
V.3. Paradox hodnoty – v čem spočívá tajemství toho, proč cena statků, ve spotřebě zcela nezbytných, je relativně nízká ( jako např. cena vody, bez níž by opravdu život nebyl možný) a cena statků, ve spotřebě zcela zbytných ( brilianty) je tak vysoká ?
V.4. Indiferenční analýza – vychází z předpokladu, že užitek není bezprostředně měřitelný. Spotřebitel je ale schopen porovnat užitek prostřednictvím různých kombinací statků. Indiferentní křivka a mapa. Rozpočtové omezení. Přímka možné spotřeby.
V.5. Přebytek spotřebitele – jako rozdíl mezi celkovým užitkem určitého statku a sumou, kterou za celkové nákupy statku platíme. Přebytek spotřebitele jako dodatečný užitek, který spotřebitelé získali navíc oproti tomu, co za statek zaplatili skutečně. Celkový přebytek spotřebitelů.
Literatura
Z1, str. 35 – 44
R1, str. 24 – 54
Klíčová slova
spotřebaparadox hodnoty
užitekindiferentní křivka
celkový užitekindiferenční mapa
mezní užitek rozpočtové omezení
racionální výběrindividuální přebytek
Kontrolní otázky
1.Definujte pojem užitek.
2.Definujte pojem celkový a mezní užitek
3.Jaký vztah existuje mezi celkovým a mezním užitkem?
4.Zakreslete do grafu křivku celkového a mezního užitku.
5.Kdy je spotřebitel ochoten vynaložit na získání další jednotky statku tu částku, která serovná ceně tohoto statku?
6.Jaká kombinace spotřeby různých statků je optimální?
7.Proč cena statků, ve spotřebě zcela nezbytných, je relativně nízká?
8.Z jakého předpokladu vycházejí indiferentní analýzy?
9.Jak určíme přímku možné spotřeby?
VI.Elasticita poptávky
VI.1. Cenová elasticita poptávky a její měření – elasticita poptávky vyjadřuje míru
změny poptávaného množství v závislosti na změně ceny. Odpověď kupujících na
změnu ceny může být různé síly. Poptávka elastická, neelastická a jednot-
kově elastická. Cenovou elasticitu poptávky lze měřit algebraicky a geometricky.
VI.2. Elasticita poptávky a změny celkového příjmu – klíčový význam pro praktické využití cenové elasticity poptávky na celkový příjem z prodeje. Koeficient cenové elasticity poptávky. Účinek elastické, neelastické a jednotkově elastické poptávky
na celkový příjem. Příklad praktického využití vlivu elasticity. Změna
elasticity podél lineární poptávkové křivky. Elasticita bodů nelineární poptávkové
křivky.
Literatura
Z1, str. 45- 55
R1, str. 38-41
Klíčová slova
elastická poptávkacelkový příjem
neelastická poptávkaelasticita křivky
jednotkově elastická poptávkaelasticita bodu
koeficient cenové elasticity poptávkydeterminanty cenové elasticity
Kontrolní otázky
1.Co vyjadřuje elasticita poptávky
2.Jakými metodami lze elasticitu poptávky změřit?
3.Jaké dopady má elasticita poptávky na změny celkového příjmu firmy?
4.Mění se elasticita poptávky podél lineární poptávkové křivky?
5.Jaké znáte determinanty elasticity poptávky?
VII. Elasticita nabídky a aplikace elasticity poptávky a nabídky
VII.1. Elasticita nabídky – elasticita nabídky vyjadřuje míru změny nabízeného množství
v důsledku změny ceny. Měření elasticity nabídky prostřednictvím koeficientu
elasticity nabídky. Dokonale neelastická nabídka. Dokonale elastická nabídka.
VII.2. Okamžiková, krátkodobá a dlouhodobá rovnováha – velmi krátké období, v
němž nabídka nemá čas se přizpůsobit změněné poptávce. Krátké období, v němž dochází k určitému přizpůsobení nabídky. Dlouhé období, v němž dochází k plnému přizpůsobení nabídky.
VII.3. Použití a aplikace nabídky a poptávky – vliv zdanění zboží na cenu a množství.
Netržní zásahy do tvorby cen. Příklad nabídky konstantních nákladů. Příklad rostou-
Cích nákladů a klesajících výnosů. Příklad dokonale nepružné nabídky. Zpět zakři-
vená nabídková křivka.
Literatura
Z1, str. 56- 64
R1, str.55-78
Klíčová slova
elasticita nabídkyvelmi krátké období
elastická nabídkakrátké období
neelastická nabídkadlouhé období
dokonale neelastická nabídka maximální cena
dokonale elastická nabídkaminimální cena
Kontrolní otázky
1.Definujte pojem elasticita nabídky.
2.Jak měříme elasticitu nabídky?
3.Jakou souvislost má elasticita nabídky s časovým obdobím?
4.Uveďte některé příklady aplikace využití elasticity nabídky a poptávky v praxi.
VIII. Produkční chování firmy
VIII.1. Charakteristika produkční funkce – definice produkční funkce. Nákup služeb výrobních faktorů. Organizace jejich přeměny ve výstup. Prodej výstupu. Produkční
Funkce na příkladu výroby skript.
VIII.2. Fixní a variabilní vstupy- krátké období, kdy se ve výrobním procesu některé vstupy nemohou měnit. Dlouhé období, kdy jsou všechny vstupy variabilní.
VIII.3. Výroba v krátkém období – produkční funkce ve specifickém tvaru přímky.
Produkční funkce v krátkém období ve tvaru křivky. Zdokonalující se technologie v
Podmínkách klesajících výnosů.
VIII.4. Celkový mezní a průměrný produkt – funkce celkového produktu. Vztah celkového a mezního produktu. Vztahy mezi křivkami celkového, mezního a průměrného produktu.
VIII.5. Výroba v dlouhém období – produkční funkce ve tvaru isokvant. Mezní míra technické substituce. Substituce vstupů. Nejméně nákladná kombinace vstupů. Numerická produkční funkce. Mapa izokvant dokonalých substitutů a komplementů. Výnosy z rozsahu a zákon klesajících výnosů.
Literatura
Z1, str. 65- 80
R1 , str. 206- 217
Klíčová slova
produkční funkceprůměrný produkt
fixní vstupyizokvanta
variabilní vstupymezní míra technické substituce
celkový produktvýnosy z rozsahu
mezní produktzákon klesajících výnosů
Kontrolní otázky
1.Charakterizujte produkční funkci a zapište tvar produkční funkce.
2.Na základě jakého kriteria rozlišujeme fixní a variabilní vstupy?
3.Jaký tvar může mít produkční funkce v krátkém období?
4.Definujte celkový , mezní produkt a průměrný produkt.
5.Jakým vztahem je definován mezní a průměrný produkt?
6.Vysvětlete vztah mezi celkovým, mezním a průměrným produktem.
7.Jaký tvar má produkční funkce v dlouhém období a co je pro ni charakteristické?
8.Co vede firmu k substituci vstupů?
9.O čem nás informují výnosy z rozsahu?
10.Vysvětlete podstatu zákona klesajících výnosů.
IX.Druhy nákladů a jejich analýza
IX.1. Druhy nákladů – náklady jsou klíčovou položkou, která určuje, kolik statků je určitá firma ochotna nabízet. Fixní náklady. Variabilní náklady. Celkové náklady.
IX.2. Mezní náklady- dodatečné náklady na výrobu každé dodatečné jednotky výstupu. Výpočet mezních náklad. Křivka mezních nákladů. Vztah mezních nákladů a zákona klesajících výnosů.
IX.3. Průměrné náklady- průměrné fixní náklady. Průměrné variabilní náklady. Průměrné celkové náklady. Křivky průměrných nákladů. Vztah mezních nákladů a průměrných celkových nákladů.
IX.4. Náklady příležitosti – náklady příležitosti jako cena vyřazené nejlepší alternativní
příležitosti.
Literatura
Z1, str. 81-85
R1, str. 55-78
Klíčová slova
fixní nákladyprůměrné fixní náklady
variabilní nákladyprůměrné variabilní náklady
celkové nákladyprůměrné celkové náklady
mezní nákladynáklady příležitosti
Kontrolní otázky
1.V čem spočívá podstata fixních nákladů? Uveďte příklady fixních nákladů.
2.V čem spočívá podstata variabilních nákladů? Uveďte příklady variabilních nákladů.
3.Definujte mezní náklady a vysvětlete postup při jejich zjišťování.
4.Jak vypočteme průměrné náklady ( variabilní, fixní, celkové)?
5.Jaké podstatné informace vyplývají ze vztahu průměrných a mezních nákladů?
6.Vysvětlete obsah pojmu náklady příležitosti.
X. Chování firmy v dokonalé konkurenci
X.1. Dokonalá konkurence- dokonalá konkurence jako vzácný jev. Podmínky existence
dokonalé konkurence. Poptávková křivka firmy v dokonalé konkurenci. Poptávková
Křivka odvětví dokonalé konkurence.
X.2. Určení optimální velikosti produkce ( s hlediska maximalizace zisku)- výpočet a
grafické znázornění. Formulace pravidla P = MC pro maximalizaci zisku.
X.3. Minimalizace ztráty – výpočet a grafické znázornění. Uplatnění pravidla P = MC
pro situaci ztrátové výroby.
X.4. Bod zastavení činnosti firmy – výpočet a grafické znázornění. Pravidlo pro zasta-
vení činnosti firmy ( tržní cena P = minimum křivky AVC).
X.5. Krátkodobá nabídková křivka firmy a bod vyrovnání – bod v němž cena P =
nejnižším možným celkovým průměrným nákladům ATC.
X.6. Dlouhodobá nabídka v konkurenčním období - v dlouhém období jsou všechny
vstupy variabilní. Nabídková křivka odvětví. Dlouhodobá rovnováha v odvětví, kdy
se cena ustálí na úrovni bodu vyrovnání. Pravidlo P = MC = min. ATC = cena vy-
rovnání. Klesající náklady a zánik dokonalé konkurence.
Literatura
Z1, str. 86 – 97
R1, str. 69 - 86
Klíčová slova
dokonalá konkurencebod zastavení činnosti firmy
cenový příjemcebod vyrovnání
maximalizace ziskunabídková křivka firmy
minimalizace ztrátynabídková křivka odvětví
Kontrolní otázky
1.Jaké podmínky musí být splněny pro existenci dokonalé konkurence?
2.Nakreslete tvar křivky poptávky pro firmu v dokonalé konkurenci.
3.Za jakých podmínek dojde k maximalizaci zisku firmy v dokonalé konkurenci?
4.Co vyjadřuje pravidlo P = MC?
5.Platí pravidlo P = MC pro minimalizaci ztráty firmy v dokonalé konkurenci?
6.Za jakých okolností je firma v dokonalé konkurenci přinucena zastavit svoji činnost?
7.V čem spočívá význam bodu vyrovnání v dokonalé konkurenci?
XI.Chování monopolu
XI.1. Charakteristika nedokonalé konkurence – nedokonalá konkurence jako běžný jev
tržních ekonomik. Jednotlivé firmy a jejich stupeň kontroly nad tržní cenou. Křivka
poptávky nedokonale konkurenční firmy. Konkurence a rivalita.
XI.2. Druhy nedokonalé konkurence – monopol. Oligopol absolutní a diferencovaný.
Monopolistická konkurence. Zdroje tržní nedokonalosti ( nákladové podmínky ) a
překážky kladené konkurenci ( právní omezení, koncese, diferenciace produktu).
XI.3. Analýza monopolu – cena množství a celkový příjem. Výše objemu výroby při
strategii maximalizace zisku. Výše ceny při strategii maximalizace zisku. Celkový
a mezní příjem. Pravidlo P > MR. Mezní příjem a elasticita poptávky. Maximální
zisk a minimální ztráta. Vztah ceny a průměrných celkových nákladů. Dlouhodobá
rovnováha a bod vyrovnání monopolu. Společenská ztráta způsobená monopolem.
Literatura
Z1, str. 98 – 112
R1, str. 131 - 139
Klíčová slova
nedokonalá konkurencecelkový příjem monopolu
monopolmezní příjem monopolu
oligopolmaximální zisk monopolu
monopolistická konkurenceminimální ztráta „
Kontrolní otázky
1.Uveďte charakteristické podmínky pro existenci nedokonalé konkurence.
2.Jaký tvar má křivka poptávky firmy v nedokonalé konkurenci?
3.Jaké znáte druhy nedokonalé konkurence?
4.Uveďte příčiny vzniku nedokonalé konkurence.
5.Definujte podmínku maximalizace zisku monopolu.
6.Proč v monopolní struktuře odvětví vzniká společenská ztráta
XII. Chování firmy v monopolistické konkurenci
XII.1. Charakteristika monopolistické konkurence – existence velkého počtu firem v
odvětví. Produkt, který je blízkým, nikoli dokonalým substitutem produktů ostatních
firem. Volný vstup a výstup z odvětví.
XII.2. Maximalizace zisku a minimalizace ztráty firmy v krátkém období - poptávková
křivka jednotlivé firmy ( velmi elastická). Rovnost mezních příjmů a mezních ná-
kladů. Uzavření firmy v podmínkách monopolistické konkurence.
XII.3. Dlouhodobá rovnováha a bod vyrovnání firmy v monopolistické konkurenci -
optimální množství v krátkém období, optimální množství v dlouhém období.
Vstup nových firem do odvětví. Nulový mimořádný zisk. Neefektivní prvky mo-
nopolistické konkurence.
XII.4. Modely monopolistické konkurence – Chamberlinův model jako vztah substituce
mezi úsilím o dosažení nižších nákladů na straně jedné a větší rozmanitostí na straně
druhé. Grafické znázornění modelu se dvěma poptávkovými křivkami a jeho inter-
pretace na příkladu, který se nazývá : „ Vězňovo dilema „. Určení optimálního
výstupu firmy v Chamberlinově modelu. Prostorový model monopolistické kon-
kurence. Diferenciace produktu.
Literatura
Z1, str. 113 – 125
R1, str. 142 - 143
Klíčová slova
Chamberlinův model
prostorový model
diferenciace produktu
Kontrolní otázky
1.Jaké určující rysy má monopolistická konkurence?
2.Popište proces maximalizace zisku v monopolistické konkurenci.
3.Jak se vytváří dlouhodobá rovnováha v monopolistické konkurenci?
4.Jaké znáte modely monopolistické konkurence?
XIII. Chování oligopolu
XIII.1. Charakteristika oligopolu – v odvětí dominuje několik firem s významným podí-
lem na celkovém výstupu odvětví. Homogenní a diferencovaný produkt. Bariéra
vstupu nových firem do odvětví. Limitní cena.
XIII.2. Volba strategie za situace duopolu – cenový vůdce. Cenová následovník. Množ-
stevní vůdce. Množstevní následovník. Simultánní hra.
XIII.3. Koluzivní oligopol – jako smluvní oligopol. Kartel. Nekalá kooperace firem. Impli-
citní dohody firem. Rovnováha nekale konkurující firmy. Poptávková křivka firmy-
málo elastická.
XIII.4. Oligopol s dominantní firmou – dominantní firma a okrajový lem. Poptávková
křivka dominantní firmy. Individuální poptávková křivka jednotlivých firem okraj.
Lemu a tržní poptávková křivka. Tvorba ceny dominantní firmy.
XIII.5. Teorie her – analýza strategických interakcí. Modely založené na teorii her (hráči,
strategie a výsledky). Výplatní matice. Zisky při dodržení a při porušení dohody.
Literatura
Z1, str. 126 – 136.
R1, str. 143 - 162
Klíčová slova
homogenní oligopolkoluzivní oligopol
diferencovaný oligopoldominantní firma
strategieokrajový lem
simultánní hrazalomená poptávková křivka
Kontrolní otázky
1.Jaké strategie může volit oligopolní firma
2.Vysvětlete postup tvorby ceny v tržní struktuře oligopolu s dominantní firmou.
3.Na základě jaké strategie vzniká v oligopolní struktuře odvětví model se zalomenou
poptávkovou křivkou?
4.Vysvětlete strategii teorie her a zapište výplatní matici.
XIV. Otázky a příklady z mikroekonomie
Pokuste se vyřešit následující otázky a příklady z mikroekonomie :
1.Voda je velmi užitečná a přesto její cena na trhu je relativně velmi nízká. Naopak
diamant je v porovnání s vodou daleko méně užitečný, a přesto má na trhu mnohem
vyšší cenu. Pokuste se vy řešit tento „ paradox hodnoty „.
2.Technologickým postupem se výrobcům podařilo snížit náklady na výrobu automa-
tických praček.
a)Jaký to bude mít vliv na trhu praček ? Znázorněte graficky.
b)Jaký to bude mít vliv na trhu elektřiny ? Znázorněte graficky.
3.Nakreslete graf do kterého zaneste nákladové a příjmové funkce firmy na nedoko-
nale konkurenčním trhu. Funkce označte.
a)Nalezněte produkci při níž firma maximalizuje zisk.
b)Nalezněte cenu, za kterou bude firma prodávat, chce-li maximalizovat zisk.
c)Jak velký je ekonomický zisk firmy při této ceně?
4.Firma FRUKTUS je jediným dodavatelem ovocných sirupů na trh. Její podíl na trhu tedy činí 100%. Firma SLINEX je dominantním, nikoli monopolním dodava - telem stavebních hmot. Její dodávky představují 80% celého trhu stavebních hmot.
a) Která z těchto firem na trhu větší dominantní postavení ( využijte k odpovědi křivky poptávky po sirupech a po stavebních hmotách) ?
b) Jak bude dominantní postavení obou firem posuzovat Úřad pro hospodářskou soutěž ?
Odpovědi na dotazy (FAQ)