Počkejte prosím chvíli...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT PrahaKUHV  → Předměty zajišťované naší katedrou → Makroekonomie – N832005
iduzel: 17020
idvazba: 20969
šablona: stranka
čas: 24.11.2017 10:28:03
verze: 3887
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Obnovit | RAW

Makroekonomie – N832005

Anotace předmětu

Makroekonomie je vzhledem k mikroekonomii poněkud obtížnější, protože zachycuje a spojuje velký počet ekonomických vztahů. Mikroekonom vychází např. při studiu cen v daném odvětví z předpokladu, že ceny vjiných odvětvích jsou dány a dále vychází z předpokladu, že celkový důchod spotřebitelů je dán. Ptá se pouze, jak spotřebitelé alokují tento důchod mezi různé statky, které nakupují. Makroekonom se naproti tomu zabývá velikostí celkového důchodu a tato problematika je pro něho jednou z klíčových otázek, o které se zajímá. Předmětem jeho pozornosti je vztah mezi spotřebou, úsporami a investicemi, pohyby celkové cenové hladiny. K základním oblastem jeho pozornosti patří dále státní rozpočet, státní dluh, nabídka peněz, úroková míra. Hledá zkrátka odpověď na to, jak ekonomika pracuje a jak zařídit, aby pracovala lépe.Cílem makroekonomie je tedy seznámit studenty s celkovým pohledem na ekonomiku prostřednictvím různých agregátních veličin, jako je např. hrubý domácí produkt, míra inflace, nezaměstnanost apod.
Makroekonomie opomíjí detaily chování jednotlivých ekonomických subjektů a pro pochopení složitých vazeb mezi velkým počtem agregátních veličin a ekonomických vztahů používá abstraktní ekonomické modely. Dalším naším cílem je tedy prostřednictvím těchto modelů seznámit studenty s makroekonomickými souvislostmi, tak aby porozuměli tomu co je to hospodářský růst, hospodářský cyklus, problém chudoby a proč např. koruna zpevňuje nebo oslabuje, či jaké jsou důsledky vyššího či nižšího zdanění. Zkrátka aby porozuměli jevům, které ovlivňují náš život.
Výklad makroekonomie stavíme na mikroekonomických základech. Tato metoda vychází z předpokladu, že je snadnější nejdříve pochopit chování jednotlivce a teprve potom se zabývat agregátními výsledky tohoto chování.
Cílem výuky makroekonomie je také prostřednictvím některých témat (jako např. státní dluh či Phillipsova křivka poukázat na přetrvávající sklon lidí vidět pouze bezprostřední dopad daného opatření nebo dopad pouze na zvláštní skupinu obyvatel a nechuť zkoumat dlouhodobé dopady daného opatření. Někteří ekonomové dokonce tvrdí, že devět z deseti ekonomických omylů, které v dnešním světě způsobují velké škody, jsou právě důsledkem ignorování tohoto poučení. V neposlední řadě je naším cílem ukázat studentům, že v současné moderní makroekonomii, na rozdíl od mikroekonomie, existují různé teoretické směry a koncepce, které se liší především v tom, jak hodnotí možnosti tržního mechanismu. Z toho potom vyplývají i jejich rozdílná doporučení pro hospodářskou politiku.

Sylabus

I. Makroekonomická koncepce cílů
II. Spotřeba, investice a model multiplikátoru
III. Agregátní poptávka, nabídka a potenciální produkt
IV. Hlavní směry v makroekonomické teorii
V. Trh práce a nezaměstnanost
VI. Trh peněz
VII. Inflace
VIII. Cyklická kolísání
IX. Centrální banka a monetární politika
X. Státní rozpočet a fiskální politika
XI. Státní dluh a deficit státního rozpočtu
XII. Mezinárodní obchod
XIII. Měnový kurz a měnový trh
XIV. Vývoj mezinárodního měnového systému
XV. Otázky a příklady z makroekonomie

Literatura

základní

PICHANIČOVÁ, L., PAČESOVÁ, H.: Ekonomie II-Makroekonomie.VŠCHT, Praha 2002 (skripta).

doporučená

HOLMAN, R.: Ekonomie. C. H. Beck, 2001
HOLMAN, R.: Dějiny ekonomického myšlení. C. H. Beck, 2002

Práce s literaturou

Přednášená problematika je rozdělena do jednotlivých témat, která jsou výše uvedena. Všechna témata jsou obsažena v základní literatuře (tedy ve skriptech Ekonomie II – Makroekonomie). Při výkladu makroekonomie není v úvodním tématu vysvětlován vstup do problematiky na základě mezníků ve vývoji dějin ekonomického myšlení, tak jak tomu bylo při výkladu mikroekonomie. Důvodem pro tento odlišný postup je to, že rozdílné názory na hlavní ekonomické veličiny a jejich aplikace v hospodářské politice jsou samostatně vysvětleny v tématu č. IV – Hlavní směry v makroekonomické teorii (a jejich vysvětlení je obsaženo v základní literatuře). Kromě toho jsou průběžně tyto názory prezentovány ve výkladu jednotlivých témat. Ke každému z témat je přiřazeno několik podtémat (hesel). Podtémata (hesla) upozorňují studenta na co by měl soustředit svoji pozornost, avšak sama o sobě nejsou tato hesla ještě samostatným výkladem problematiky. Podrobný výklad a souvislosti mezi jednotlivými tématy nalezne student v základní a doporučené literatuře dle uvedených stránek.

Skripta si může student zakoupit v prodejně skript na VŠCHT (přízemí budovy B).K prohloubení svých znalostí jak z přednášené problematiky, tak z dějin ekonomických teorií, použijí studenti literaturu doporučenou. Tato doporučená literatura je běžně dostupná ve všech prodejnách učebnic. Kromě toho si ji student může zapůjčit v knihovnách.

Podmínky získání zápočtu

Základním předpokladem pro získání zápočtu z makroekonomie je zvládnutí problematiky dle výše prezentovaných témat v rozsahu určeném jednotlivými podbody.
První možností, jak student získá zápočet, je aktivní účast studenta na přednáškách. Předpokládá se cca 80% účast na přednáškách s tím, že na počátku každé další přednášky proběhne diskuse k tématu z přednášky minulé. Na základě účasti a zapojení se do diskuse bude studentovi na konci semestru zapsán zápočet.
Druhá možnost (jak student získá zápočet) vychází z předpokladu, že student nemá možnost navštěvovat přednášky v požadované míře. Pro získání zápočtu je tedy nutné, aby student zvládl problematiku mikroekonomie v rozsahu přednášek a základní literatury (skripta, Ekonomie II – Makroekonomie) a dále se předpokládá schopnost řešení zadaného úkolu. Získané znalosti prokáže student během dohodnutých konzultací s přednášejícím.
Třetí možnost (jak student získá zápočet) je absolvování standardizovaného testu z makroekonomie se 70% mírou úspěšnosti.Čtvrtá možnost je potom kombinací první a třetí možnosti. Studentovi bude za každou účast na přednášce zapisován určitý počet bodů. Pokud nemá možnost zúčastnit se přednášek v požadované míře, může chybějící body získat prostřednictvím testu. To znamená, že na základě testu musí nutně získat chybějící počet bodů.

Rozšířený sylabus

I. Makroekonomická koncepce cílů

1. Čemu se věnuje makroekonomie – zkoumání vývoje ekonomiky jako celku, jehovyjádření v agregátních veličinách, jako je např. hrubý domácí produkt, míra inflace,zaměstnanost, cenová stabilita. Zkoumání vlivu hospodářské politiky na tento vývoj. Rozdíly mezi mikroekonomií a makroekonomií.
2. Cíle a nástroje v makroekonomii a jejich vzájemné vazby – rozhodující cíle pro oceňování makroekonomické výkonnosti: rovnoměrné tempo ekonomického růstu, podpora žádoucí zaměstnanosti, zajištění cenové stability, zabezpečení rovnováhy platební bilance a stability měnových kurzů. Magický čtyřúhelník. Nástroje vlády a centrální banky pro dosahování makroekonomických cílů.
3. Hrubý domácí produkt a jeho měření – charakteristika hrubého domácího a hrubého národního produktu (GDP a GNP). Započítávání hodnoty finálních statků a služeb (kategorie přidané hodnoty). Čistý domácí produkt. Národní důchod. Osobní důchod. Disponibilní důchod. Nominální a reálný GDP. Cenové indexy (deflátor GDP, index spotřebitelských cen). Výdajový způsob měření GDP. Příjmový způsob měření GDP. Koloběh makroekonomie.

Literatura

Základní: PICHANIČOVÁ, L., PAČESOVÁ, H.: Ekonomie II-Makroekonomie. VŠCHT, Praha 2002, str. 7-19 (skripta)
Doporučená: HOLMAN, R.: Ekonomie. C. H. Beck, 2001, str. 422-439

Klíčová slova

ekonomický růst zaměstnanost
cenová stabilita hrubý domácí produkt
stabilita měnového kurzu hrubý národní produkt
míra inflace nominální a reálný GDP
index spotřebitelských cen deflátor GDP

Kontrolní otázky a úkoly
1. Jaké jsou makroekonomické cíle?
2. Jaké nástroje používá makroekonomie?
3. Jaké jsou vztahy mezi makroekonomickými cíly?
4. Charakterizujte hrubý domácí produkt.
5. Charakterizujte hrubý národní produkt.
6. Vysvětlete termín nominální GDP.
7. Vysvětlete termín reálný GDP.
8. Napište vzorec výpočtu indexu spotřebitelských cen.
9. Napište vzorec výpočtu deflátoru GDP.
10. Vyjádřete rovnici GDP na základě výdajového způsobu výpočtu GDP.


II. Spotřeba, investice a model multiplikátoru
1. Spotřební a úsporová funkce – vztah mezi úrovní spotřebních výdajů a úrovní disponibilního důchodu. Graf spotřební funkce. Bod vyrovnání a jeho význam. Úsporová funkce jako zrcadlový obraz funkce spotřební. Graf úsporové funkce.
2. Mezní sklon ke spotřebě a mezní sklon k úsporám – dodatečná spotřeba vyvolaná dodatečnou jednotkou důchodu (MPC). Dodatečné úspory, vyvolané dodatečnou jednotkou důchodu (MPS). MPC + MPS = 1. MPC jako sklon spotřební funkce.
3. Vztah investic a úrokových sazeb – definice investic. Úrokové sazby a investiční projekty. Faktory ovlivňující investiční výdaje. Křivka poptávky jako behaviorální křivka, zachycující chování investorů (tj. jejich reakci na změny úrokové míry). Pohyb podél křivky poptávky po investicích a její elasticita. Posuny křivky v důsledku změny daní apod.
4. Rovnovážná úroveň produktu – rovnováha jako stav, v němž má daná ekonomická veličina setrvat. Rovnost úspor a investic jako předpoklad rovnovážné úrovně GDP. Graf rovnávané úrovně GDP a jeho význam.Využití spotřební funkce pro stanovení podmínky rovnovážné úrovně GDP.
5. Model investičního multiplikátoru – druhotně vyvolané spotřební výdaje vedoucí ke zvýšení GDP. Multiplikátor jako číslo, kterým je nutno vynásobit přírůstek investic, abychom získali přírůstek GDP. Účinky multiplikátoru na výši GDP.

Literatura
Základní: PICHANIČOVÁ, L., PAČESOVÁ, H.: Ekonomie II-Makroekonomie. VŠCHT, Praha 2002, str. 20-32 (skripta)
Doporučená: HOLMAN, R.: Ekonomie. C. H. Beck, 2001, str. 444-454

Klíčová slova

spotřební funkce poptávka po investicích
úsporová funkce investiční multiplikátor
mezní sklon ke spotřebě úrokové sazby
mezní sklon k úsporám rovnovážná úroveň produktu
citlivost poptávky po investicích expektace investorů
Kontrolní otázky a úkoly

1. Definujte spotřební funkci.
2. Co je bod vyrovnání?
3. Definujte úsporovou funkci.
4. Co jsou záporné úspory?
5. Vysvětlete význam pojmu mezní sklon ke spotřebě.
6. Vysvětlete význam pojmu mezní sklon k úsporám.
7. Jaký je vztah mezi výší investic a velikostí úrokových sazeb?
8. Jaká křivka tento vztah zobrazuje?
9. Definujte investiční multiplikátor,
10. Vysvětlete význam a využití investičního multiplikátoru.

III. Agregátní poptávka, nabídka a potenciální produkt
1. Agregátní poptávka – jako celkové množství produktu, které je nakupováno při
určité úrovni cen. Složky agregátní poptávky. Agregátní poptávková křivka. Odliš-
nosti od mikroekonomické křivky poptávky.
2. Agregátní nabídka – jako celkové množství produktu, které jsou firmy ochotny
při určité úrovni cen, daných nákladových podmínek a produkční kapacitě nabízet.
Křivka agregátní nabídky a její odlišnosti od mikroekonomické křivky nabídky.
3. Potenciální produkt a agregátní nabídka – množství GDP, které je vyrobeno při
optimálním využití zdrojů (práce, půdy, kapitálu). Prahová úroveň výstupu dané ekonomiky. Grafické znázornění potenciálního produktu. Vztah potenciálního pro-
duktu a agregátní nabídky. Co způsobuje posun agregátní nabídky doprava vzhůru?
Agregátní nabídka v dlouhém a krátkém období.
4. Určení rovnovážné úrovně produktu – jak GDP dosáhne takové výše, v níž má tendenci setrvat? Dva přístupy k určení rovnovážné úrovně GDP (pomocí vztahu mezi GDP a celkovými výdaji a pomocí vztahu mezi GDP

a cenovou hladinou). Grafické znázornění obou metod použitých k vyjádření rovnovážné úrovně GDP.
Potenciální produkt, rovnovážná úroveň GDP a deflační a inflační mezera.
5. Paradox spořivosti – projevující se v podmínkách nevyužitých zdrojů. Hlavní pří- činy vzniku paradoxu spořivosti. Vztah investic a úspor a jejich vliv na produkt. Grafické znázornění paradoxu spořivosti.

Literatura:
Základní: PICHANIČOVÁ, L., PAČESOVÁ, H.: Ekonomie II-Makroekonomie. VŠCHT, Praha 2002, str. 33-39 (skripta)
Doporučená: HOLMAN, R.: Ekonomie. C. H. Beck, 2001, str. 481-499

Klíčová slova
agregátní poptávka deflační mezera
agregátní nabídka inflační mezera
potenciální produkt paradox spořivosti
skutečně dosahovaný GDP rovnovážný GDP
Kontrolní otázky a úkoly

1. Definujte agregátní poptávku a její složky.
2. Definujte agregátní nabídku.
3. Vysvětlete termín potenciální produkt.
4. Jaké jsou základní ekonomické zdroje tvorby produktu?
5. Co rozumíme optimálním využitím zdrojů?
6. Vysvětlete, jak vzniká deflační mezera.
7. Vysvětlete, jak vzniká deflační mezera.
8. Vysvětlete, za jakých okolností se může projevit paradox spořivosti.

IV. Hlavní směry v makroekonomické teorii
1. Základní charakteristiky klasického směru – vysvětlené na základě jeho nej- důležitější větve, označované jako monetarismus. Teoretická východiska monetari- smu (kvantitativní teorie peněz). Milton Friedman. Teoretické závěry klasického směru promítající se do hospodářské politiky.
2. Základní charakteristiky keynesiánského směru – John Maynard Keynes. Obecná teoretická základna Keynesovy práce „ Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz“. Interpretace Keynesovy analýzy a její použití v hospodářské politice. Neokeynesiánci (Alvin Hansen, James Tobin).
3. Porovnání obou přístupů – porovnání dlouhého a krátkého období u obou směrů.
Monetaristická víra ve stabilitu soukromého sektoru oproti keynesiánským východiskům, podle nichž je soukromý sektor inherentně nestabilní. Odlišné přístupy k návratu ekonomiky do rovnovážného stavu. Zásadně odlišné názory na příčiny, které způsobují vychýlení ekonomiky z rovnovážného stavu. Odlišnosti v pojetí teorie portfolia. Postoj obou směrů ke státnímu regulování ekonomiky.

4. Alternativní názory na agregátní nabídku a konfrontace koncepcí obou směrů v hospodářské politice – klasický model ekonomiky a jeho grafické znázornění. Reakce agregátní nabídky na změny v agregátní poptávce. Důraz na pružnost cen i mezd. Ztotožnění agregátní nabídky s potenciálním produktem v dlouhém období. Keynesiánský model ekonomiky a jeho grafická interpretace. Důraz na nepružnost mezd a cen. Hlavní rozdíl mezi oběma koncepcemi v oblasti hospodářské politiky. Závěry klasického a keynesiánského ekonomického směru.

Literatura:

Základní: PICHANIČOVÁ, L., PAČESOVÁ, H.: Ekonomie II-Makroekonomie. VŠCHT, Praha 2002, str. 40-51 (skripta)
Doporučená: HOLMAN, R.: Dějiny ekonomického myšlení, str. 356 – 415, 423 – 452

Klíčová slova
klasický ekonomický směr monetarismus
keynesiánský ekonomický směr neokeynesiánství
klasický model ekonomiky keynesiánský model ekonomiky

Kontrolní otázky a úkoly
1. Uveďte základní charakteristiky klasického směru
2. Uveďte základní charakteristiky keynesiánského směru
3. Popište klasický model ekonomiky.
4. Popište keynesiánský model ekonomiky.
5. Porovnejte oba modely.
6. Jaké jsou závěry klasického ekonomického směru?
7. Jaké jsou závěry keynesiánského ekonomického směru?
8. Vysvětlete hlavní rozdíl mezi oběma směry v přístupu k hospodářské politice.

V. Trh práce a nezaměstnanost
1. Fond pracovních sil a ekonomicky aktivní obyvatelstvo – definice a rozdíl mezi
těmito pojmy. Míra participace. Míra nezaměstnanosti a její měření. Druhy nezamě-
stnanosti (frikční, strukturální a cyklická).
2. Přirozená míra nezaměstnanosti – při níž inflace nevykazuje tendenci ke snižová-
ní ani zvyšování. Produkt plné zaměstnanosti. Mechanismus, pomocí něhož dosahu-
je ekonomika stavu přirozené míry nezaměstnanosti. Dosahování přirozené míry ne-
zaměstnanosti poklesem a růstem agregátní nabídky. Skutečná a přirozená míra ne-
zaměstnanosti. Okunův zákon.
3. Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost – vysvětlená na základě modelu trhu
práce. Rovnováha na trhu práce a dobrovolná nezaměstnanost. Nerovnováha na trhu
práce a nedobrovolná nezaměstnanost. Úloha mzdové sazby při dosahování rovnováhy na trhu práce.
4. Faktory oslabující konkurenčnost trhu práce – heterogennost trhu práce. Omeze-
ná mobilita trhu práce. Instituce odborů. Zákony o minimálních mzdách. Vedlejší
účinky sociální politiky. Náklady na propouštění a zapracování pracovníků. Dosled-
ky dlouhodobé nezaměstnanosti. Diskriminace některých složek pracovní síly.

Literatura:
Základní: PICHANIČOVÁ, L., PAČESOVÁ, H.: Ekonomie II-Makroekonomie. VŠCHT, Praha 2002, str. 52-61 (skripta)
Doporučená: HOLMAN, R.: Ekonomie. C. H. Beck, 2001, str. 269-305

Klíčová slova
fond pracovních sil dobrovolná nezaměstnanost
ekonomicky aktivní obyvatelstvo nedobrovolná nezaměstnanost
míra participace Okunův zákon
frikční nezaměstnanost rovnováha na trhu práce
strukturální nezaměstnanost míra nezaměstnanosti
cyklická nezaměstnanost přirozená míra nezaměstnanosti

Kontrolní otázky a úkoly
1. Vysvětlete termín fond pracovních sil.
2. Vysvětlete termín ekonomicky aktivní obyvatelstvo.
3. Charakterizujte míru participace.
4. Charakterizujte obsah pojmu nezaměstnanost.
5. Jak se měří nezaměstnanost?
6. Jaké znáte druhy nezaměstnanosti?
7. Co rozumíme přirozenou mírou nezaměstnanosti?
8. Co nám sděluje Okunův zákon?
9. Na čem je závislá rovnováha na trhu práce?
10. Popište vytváření rovnováhy na trhu práce.

VI. Trh peněz
1. Vznik a vývoj peněz – peníze jako nejdůležitější fenomén tržní ekonomiky. Natu- rální a peněžní směna. Komoditní peníze. Peníze z drahých kovů. Papírové peníze. Bankovní peníze.
2. Složky nabídky peněz, poptávka po penězích – peněžní agregáty a nabídka peněz. Transakční peníze (M1). Peníze v širším slova smyslu (M2). Peníze v širokém slova smyslu (M3). Úvěr (D). Poptávka po penězích a funkce peněz (prostředek směny, zúčtovací jednotka, nástroj k uchování hodnot). Transakční motiv držby peněz. Spekulativní motiv držby peněz. Úrok. Křivka poptávky po penězích. Rovnováha na trhu peněz a její grafické znázornění.
3. Kreace peněz a peněžní multiplikátor – účastníci nabídky peněz (centrální banka, banky obchodní, vkladatelé, dlužníci). Rozvaha centrální banky. Funkce centrální banky. Operace na volném trhu. Půjčky bankám. Tvorba vkladů v bankovním systému. Multiplikační zvýšení vkladů a peněžní multiplikátor.
4. Tvorba portfolia – teorie poptávky po aktivech (akcie, obligace). Faktory ovlivňující poptávku po aktivech (bohatství, očekávaný výnos, riziko, likvidita). Definice portfolia a jeho tvorba. Zákon diversifikace. Zákon nekorelovaných výnosů.

Literatura:
Základní: PICHANIČOVÁ, L., PAČESOVÁ, H.: Ekonomie II-Makroekonomie. VŠCHT, Praha 2002, str. 62-74 (skripta)
Doporučená: HOLMAN, R.: Ekonomie. C. H. Beck, 2001, str. 280-326

Klíčová slova
poptávka po penězích kreace peněz
složky nabídky peněz tvorba vkladů
trh peněz bankovky
úroková míra státovky
peněžní multiplikátor tvorba portfolia
Kontrolní otázky a úkoly
1. Charakterizujte, co jsou a) komoditní peníze,
b) peníze z drahých kovů,
c) papírové peníze,
d) bankovní peníze.
2. Charakterizujte složky nabídky peněz (M1, M2, M3, D).
3. Vysvětlete, co je poptávka po penězích.
4. Jak vzniká rovnováha na trhu peněz?
5. Jakým způsobem dochází k tvorbě (kreaci) peněz?
6. Co je peněžní multiplikátor?
7. Uveďte pravidlo tvorby portfolia.

II. Inflace
1. Charakteristika inflace a její měření – zdůraznění skutečnosti, že cenová hladina roste při inflaci nepřetržitě. Inflace, deflace, disinflace a stagflace. Měření inflace na základě deflátoru GDP a indexu DPI.
2. Druhy inflace – mírná (moderate) jednociferná, peníze plní své funkce. Pádivá a cválající (galoping) dvou až trojciferná tempa růstu cen ročně, vážné hospodářské poruchy. Hyperinflace (smrtící) – ztráta schopnosti peněz plnit svoje funkce. Změna peněžní směny na naturální. Skrytá inflace.
3. Společenské náklady inflace – narušení schopnosti peněz plnit funkci oběživa. Znehodnocení úspor a ztráta schopnosti peněz uchovávat bohatství. Obtíže při odhadování mezní efektivnosti kapitálu. Přerozdělování bohatství mezi různými skupinami lidí. Reálná hodnota peněžní jednotky. Anticipovaná inflace.
4. Příčiny inflace – z monetaristického a keynesiánského hlediska. Inflace tažená poptávkou a podněty vyvolávající poptávkovou inflaci. Grafický model poptávkové inflace. Inflace tlačená náklady a podněty vyvolávající nákladovou inflaci. Grafický model. Rozpočtový deficit a inflace.
5. Substituční vztah mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti – Phillipsova křivka. Průběh Phillipsovy křivky ve vztahu k přirozené míře nezaměstnanosti a po- tenciálnímu produktu. Změny očekávané míry inflace a pohyby Phillipsovy křivky. Monetaristická kritika a Phillipsova křivka z dlouhodobého hlediska. Historie hyper- inflace.
6. Antiinflační terapie – zastavení inflace (nulifikace, restriktivní monetární politika, restriktivní fiskální politika, politika stabilního měnového kurzu, regulovaná důcho- dová politika). Gradualismus a jeho grafické znázornění. Šoková terapie a její grafi- cké znázornění. Obětní poměr a kredibilita. Mzdová a cenová regulace. Úspěšné programy disinflace.

Literatura:
Základní: PICHANIČOVÁ, L., PAČESOVÁ, H.: Ekonomie II-Makroekonomie. VŠCHT, Praha 2002, str. 75-89 (skripta)
Doporučená: HOLMAN, R.: Ekonomie. C. H. Beck, 2001, str. 532-560

Klíčová slova
inflace inflační opatření
poptávková inflace šoková terapie
nákladová inflace obětní poměr
Phillipsova křivka kredibilita
gradualismus inflační expektace
Kontrolní otázky a úkoly

1. Definujte pojem inflace a desinflace.
2. Charakterizujte základní rysy těchto druhů inflace:
a) mírná inflace,
b) pádivá inflace,
c) cválající inflace,
d) hyperinflace.
3. Vysvětlete, jaké jsou společenské náklady inflace.
4. V čem spočívá anticipovaná inflace?
5. Jaké jsou podněty, vyvolávající poptávkovou inflaci?
6. Jaké jsou podněty, vyvolávající nákladovou inflaci?
7. V čem spatřujete hlavní rozdíl mezi poptávkovou a nákladovou inflací?
8. Jaký je vztah mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti?
9. V čem spočívají základní opatření, vedoucí k zastavení inflace?
10. Jaké jsou hlavní rozdíly v použití gradualismu a šokové terapie?

VIII. Cyklická kolísání
1. Fáze cyklických kolísání –recese, deprese, expanze a vrchol. Recese vyvolaná poklesem agregátní nabídky. Recese vyvolaná poklesem agregátní poptávky. Vztah mezi poklesem reálného GDP vzhledem k potenciálnímu produktu a růstem nezamě- stnanosti.
2. Příčiny cyklických kolísání – vnější faktory, vnitřní faktory. Princip akcelerace.

Literatura:
Základní: PICHANIČOVÁ, L., PAČESOVÁ, H.: Ekonomie II-Makroekonomie. VŠCHT, Praha 2002, str. 90-94 (skripta)
Doporučená: HOLMAN, R.: Ekonomie. C. H. Beck, 2001, str. 500-517

Klíčová slova
konjunktura hospodářský cyklus
recese princip akcelerace
deprese čisté investice
sedlo hrubé investice
vrchol Okunovo pravidlo
Kontrolní otázky a úkoly

1. Vysvětlete průběh hospodářského cyklu.
2. Charakterizujte fázi recese.
3. „ deprese.
4. „ expanze.
5. „ vrcholu.
6. Co rozumíme principem akcelerace?
7. Jaký je mechanismus působení principu akcelerace?

IX. Centrální banka a monetární politika
1. Centrální banka a komerční banky – emisní funkce centrální banky. Určování a
realizace monetární politiky. Funkce banky bank. Další funkce (např. správa státní-
ho dluhu). Nezávislost centrálních bank v tržních ekonomikách. Operace obchod-
ních bank. Podstata obchodních bank.
2. Cíle a nástroje monetární politiky – stabilita cen. Stabilita měnového kurzu. Žá-
doucí ekonomický růst. Operace na volném trhu (nákup a prodej cenných papírů). Diskontní sazba (reeskontní úvěr a lombardní úvěr). Povinné bankovní rezervy (zvýšení a snížení minimální výše povinných rezerv).
3. Druhy monetární politiky – expanzivní monetární politika a její grafický model.
Model s poptávkou po penězích jako proměnlivou veličinou. Restriktivní monetární
politika a její grafický model. Reakce centrální banky na změnu poptávky po peně-
zích. Politika zavěšených úrokových měr.
4. Vliv peněz na produkt a ceny – určení rovnovážné úrokové míry. Změna úrokové
míry při změně peněžní nabídky. Změna úrokové míry při změně cen. Grafická ana-
lýza monetární politiky.

Literatura:
Základní: PICHANIČOVÁ, L., PAČESOVÁ, H.: Ekonomie II-Makroekonomie. VŠCHT, Praha 2002, str. 95-111 (skripta)
Doporučená: HOLMAN, R.: Ekonomie. C. H. Beck, 2001, str. 656-688

Klíčová slova
centrální banka povinné bankovní rezervy
obchodní banky úroková míra
monetární politika peněžní nabídka
operace na volném trhu monetární expanze

diskontní sazba monetární restrikce

Kontrolní otázky a úkoly
1. Jaké jsou hlavní funkce centrální banky?
2. Jaké jsou základní operace obchodních bank?
3. Uveďte bezprostřední a konečné cíle centrální banky.
4. Jaké nástroje má centrální banka k zajištění svých cílů?
5. Vysvětlete působení diskontní sazby.
6. Vysvětlete účel povinných bankovních rezerv.
7. Vysvětlete mechanismus dopadů změn ve velikosti % povinných bankovních rezerv.
8. Co jsou a jak působí operace na volném trhu?
9. Vysvětlete rozdíl mezi monetární expanzí a monetární restrikcí.
10. Jaký vliv má pokles množství peněz v oběhu na velikost produktu?
11. Jaký vliv má růst množství peněz v oběhu na výši cen?

X. Státní rozpočet a fiskální politika
1. Státní rozpočet, přebytek a deficit – státní rozpočet jako součást veřejného roz-
počtu. Příjmy a výdaje státního rozpočtu. Vyrovnaný státní rozpočet, přebytek a
deficit.
2. Fiskální politika státní rozpočet – podstata a cíle fiskální politiky. Použití fiskální
politiky v modelu agregátní poptávky a inflační mezery. Použití fiskální politiky v
modelu agregátní poptávky a deflační mezery (expanzivní a restriktivní fiskální
politika).
3. Automatické (vestavěné) stabilizátory – progresivní daňová soustava. Podpory
v nezaměstnanosti a sociální transfery. Vztah daní a důchodu. Progresivní daň s
tlumivými účinky na výkyvy cyklu.

Literatura:
Základní: PICHANIČOVÁ, L., PAČESOVÁ, H.: Ekonomie II-Makroekonomie. VŠCHT, Praha 2002, str. 112-123 (skripta)
Doporučená: HOLMAN, R.: Ekonomie. C. H. Beck, 2001, str. 616-636

Klíčová slova
státní rozpočet agregátní poptávka
přebytek státního rozpočtu vládní výdaje
deficit státního rozpočtu důchodová daň
vládní nákupy fiskální politika
fiskální restrikce automatické stabilizátory
fiskální expanze progresivní daňová soustava

Kontrolní otázky a úkoly
1. Vysvětlete vznik přebytku (deficitu) státního rozpočtu.
2. Co zahrnuje fiskální politika?
3. Jaký je vliv poklesu vládních výdajů na velikost agregátní poptávky?
4. Jaký je vliv zvýšení vládních výdajů na velikost agregátní poptávky?
5. Co je důchodová daň?
6. Jaký účinek má pokles důchodové daně na rovnovážnou úroveň produktu?
7. Vysvětlete obsah termínu „transfery“?
8. Jaký je rozdíl mezi vládními nákupy a transfery?
9. Jak působí růst transferů na produkt?
10. Vysvětlete mechanismus působení automatických (vestavěných) stabilizátorů.

XI. Státní dluh a deficit státního rozpočtu
1. Státní dluh a veřejný dluh – suma nesplacených deficitů státního rozpočtu a celko-
vé saldo finančních aktiv a pasiv státu. Vývoj státního a veřejného dluhu ČR.
2. Cyklický a strukturální deficit státního rozpočtu – vznik cyklického deficitu a
a jeho nezávislost na vládních záměrech. Úloha mandatorních výdajů. Vznik struk-
rurálního deficitu a jeho závislost na vládních rozhodnutích. Strukturální deficit
českých veřejných rozpočtů.
3. Státní dluh a jeho financování – peněžní financování deficitu. Dluhové financová-
ní deficitu. Ekonomické účinky peněžního a dluhového financování deficitu. Efekt
vytěsňování soukromých investic. Vliv fonetizace dluhu na úrokovou míru.

4. Dluhové břemeno – porovnání dluhu s GDP. Dluhový poměr a absolutní hodnota
dluhu. Závislost vývoje poměru dluhu a GDP na vztahu mezi reálnou úrokovou
mírou a tempem růstu GDP. Reálné problémy, plynoucí z velkého státního dluhu
(splácení vnějšího dluhu, ztráta efektivnosti ze zdanění, nahrazení kapitálu veřej-
ným dluhem). Grafický model nahrazování soukromého kapitálu státním dluhem.

Literatura:
Základní: PICHANIČOVÁ, L., PAČESOVÁ, H.: Ekonomie II-Makroekonomie. VŠCHT, Praha 2002, str. 124-134 (skripta)
Doporučená: HOLMAN, R.: Ekonomie. C. H. Beck, 2001, str. 637-654

Klíčová slova
státní dluh peněžní financování
veřejný dluh dluhové financování
cyklický deficit dluhové břemeno
strukturální deficit efekt vytěsňování
Kontrolní otázky a úkoly

1. Vysvětlete obsah pojmu státní dluh.
2. Vyjádřete rozdíl mezi státním a veřejným dluhem.
3. Jak vzniká cyklický deficit?
4. Jak vzniká strukturální deficit?
5. Jaké jsou formy financování státního dluhu?
6. V čem spočívají ekonomické účinky peněžního financování státního dluhu?
7. V čem spočívají ekonomické účinky dluhového financování státního dluhu?
8. Jak vyjádříme dluhový poměr?
9. Které jsou tři dopady, plynoucí z velkého státního dluhu?
10. Jak lze rozdělit celkový dluh země?

XII. Mezinárodní obchod
1. Význam mezinárodního obchodu – absolutní a relativní výhoda pro rozšíření spotřebních možností dané ekonomiky. Faktory vyvolávající mezinárodní obchod.
2. Interakce mezi GDP a mezinárodním obchodem – rovnice makroekonomické rovnováhy a otevřená ekonomika. Funkce dovozu. Multiplikátor otevřené ekonomiky (multiplikátor vývozu). Grafický model multiplikátoru

otevřené ekonomiky.
3. Platební bilance – běžný účet (obchodní bilance, bilance služeb, bilance výnosů). Kapitálový účet (přímé investice, portfoliové investice, dlouhodobý kapitál, krátko dobý kapitál, změna devizových

rezerv). Základní rovnice platební bilance.
4. Teorie komparativní výhody – teorie komparativní výhody na základě produktivity
práce. Teorie komparativní výhody vyjádřená prostřednictvím peněžních jednotek.
Grafický model dovozu a vývozu v podmínkách volného obchodu. Podmínka rov-
nováhy volného obchodu.
5. Účinek cel a kvót na mezinárodní obchod – prohibitivní a neprohibitivní cla. Pro-
hibitivní a neprohibitivní kvóty. Grafický model vlivu cla na velikost dovozu, spo-
třeby, ceny a domácí výroby.

Literatura:
Základní: PICHANIČOVÁ, L., PAČESOVÁ, H.: Ekonomie II-Makroekonomie. VŠCHT, Praha 2002, str. 135-146 (skripta)
Doporučená: HOLMAN, R.: Ekonomie. C. H. Beck, 2001, str. 105-129 a str. 590-613

Klíčová slova
mezinárodní obchod platební bilance
otevřená ekonomika běžný účet
dovoz kapitálový účet
vývoz změna devizových rezerv
funkce dovozu komparativní výhoda
multiplikátor vývozu volný obchod
multiplikační efekt cla
Kontrolní otázky a úkoly

1. Vysvětlete, v čem spočívá význam mezinárodního obchodu.
2. Jaké faktory vyvolávají mezinárodní obchod?
3. Vysvětlete vztah mezi tvorbou GDP a mezinárodním obchodem.
4. Jak vyjádříme funkci dovozu?
5. Vysvětlete, co je to multiplikátor otevřené ekonomiky a znázorněte graficky jeho účinky na tvorbu GDP.
6. Vysvětlete obsah pojmu platební bilance.
7. Z jakých položek (účtů) se skládá platební bilance?
8. Které z vyjmenovaných položek patří do běžného účtu platební bilance:
krátkodobý kapitál, bilance služeb, bilance výnosů, změna devizových rezerv?
9. Napište rovnici platební bilance a vysvětlete v čem spočívá její význam.
10. Co je základem teorie komparativní výhody?
11. Znázorněte graficky dovoz a vývoz v podmínkách volného obchodu.
12. Jaký je účinek cel a kvót na mezinárodní obchod?

XIII. Měnový kurz a měnový trh
1. Měnový kurz a jeho určení – definice měnového kurzu a určení rovnovážného
měnového kurzu. Význam poptávky a nabídky v tomto modelu. Vliv zvýšení a snížení dovozu na měnový kurz.
2. Typy měnových kurzů – zlatý standard. Pružné měnové kurzy. Pevné měnové kurzy.
3. Systém pružných měnových kurzů – vliv změn úrokové míry na měnový kurz. Současná rovnováha na domácím peněžním a měnovém trhu. Vliv monetární restrikce na měnový kurz.
4. Systém pevných měnových kurzů – intervence centrální banky. Devalvace a reval-
vace. Sterilizovaná měnová intervence.

Literatura:
Základní: PICHANIČOVÁ, L., PAČESOVÁ, H.: Ekonomie II-Makroekonomie. VŠCHT, Praha 2002, str. 147-155 (skripta)
Doporučená: HOLMAN, R.: Ekonomie. C. H. Beck, 2001, str. 567-583

Klíčová slova
měnový kurz apreciace
zlatý standard depreciace
pružný měnový kurz devalvace
pevný měnový kurz revalvace
Kontrolní otázky a úkoly

1. Vysvětlete, jak se vytváří rovnovážný měnový kurz?
2. Vysvětlete obsah pojmu poptávka po cizí měně.
3. Vysvětlete obsah pojmu nabídka cizí měny.
4. Jaké důsledky má pokles dovozů dané země na měnový kurz?
5. Jaké důsledky má zvýšení vývozů dané země na měnový kurz?
6. Co je to pružný měnový kurz a jakými faktory je určován?
7. Co je to pevný měnový kurz a na základě jakých pravidel se vytváří?
8. Jaké důsledky má změna úrokových sazeb na měnový kurz?
9. Popište jak se vytváří rovnováha na domácím peněžním a měnovém trhu.
10. V čem spočívají intervence centrální banky a jaký mají vliv na měnový kurz

XIV. Vývoj mezinárodního měnového systému
1. Nástin vývoje mezinárodního měnového systému – v období před 1. světovou
válkou (bimetalismus, zlatý standard). V období mezi dvěma světovými válkami
(zlatý slitkový standard, standard zlaté devizy). Měnový systém po 2. světové
válce, vytvořený v roce 1944 v americkém městě Bretton Wood. Období od začá-
tku 70. let.
2. Brettonwoodský systém – jako systém pevných měnových kurzů. Fixace hodnoty
dolaru ve vztahu ke zlatu. Stanovení pevných měnových kurzů zúčastněných zemí
ve vztahu k americkému dolaru. Dolar jako dominující rezervní měna v mezinárod-
ním měnovém systému. Příčiny pádu brettonwoodského měnového systému.
3. Autonomie měnové politiky a měnový systém po roce 1973 – nastolení režimu
volně pohyblivých měnových kurzů. Výhody a nevýhody floatingu.
4. Evropský měnový systém (EMS) – tři základní elementy EMS (evropská měnová
jednotka – ECU, mechanismus směnných kurzů – ERM, krátkodobé finanční Istru-
menty na podporu stabilních měnových kurzů). Krize EMS. Evropská měnová unie
EMU. Zavedení společné měnové jednotky –EUR.

Literatura:
Základní: PICHANIČOVÁ, L., PAČESOVÁ, H.: Ekonomie II-Makroekonomie. VŠCHT, Praha 2002, str. 156-164 (skripta)
Doporučená: HOLMAN, R.: Ekonomie. C. H. Beck, 2001, str. 584-589

Klíčová slova
bimetalismus regulovaný dolarový standard
zlatý monometalismus brettonwoodský systém
čistý zlatý standard řízený „floating“
standard zlaté devizy evropský měnový systém
zlatý slitkový standard evropská měnová unie

Kontrolní otázky a úkoly
1. Jaké jsou základní charakteristické rysy čistého zlatého standardu?
2. Čím se liší čistý zlatý standard od regulovaného zlatého standardu?
3. V čem spočívá podstata brettonwoodského měnového systému?
4. Na kterých principech byl brettonwoodský měnový systém vytvořen?
5. Co znamená pojem autonomie měnové politiky?
6. Proč se po roce 1980 klade důraz na řízený „floating“?
7. Jaké jsou základní stavební kameny evropského měnového systému?
8. Jaká jsou čtyři základní kriteria pro vstup do evropské měnové unie?

XV. Otázky a příklady z makroekonomie
Pokuste se vyřešit následující příklady z makroekonomie
1. Investice jsou 400 mld., veřejné výdaje na zboží a služby jsou 200 mld., daně jsou 200 mld.,transfery jsou 100 mld. a úspory 300 mld. Vypočítejte čistý vývoz.
2. Mějme ekonomiku složenou pouze ze dvou sektorů – domácností a firem. Zvýšení investic o 20 mld. vyvolalo růst HDP o 80 mld. Jak velký je sklon ke spotřebě? Jak velký je sklon k úsporám? Jak velký

přírůstek spotřeby a úspor bude vyvolán těmito investicemi?
3. Centrální banka prodá vládní dluhopisy za 200 000 Kč. Popište proces, kterým se budou měnit bankovní vklady.
4. Inflační očekávání jsou 4%. Přirozená míra nezaměstnanosti je 8%, Skutečná míra
nezaměstnanosti je 12%. Co se stane s inflačními očekáváními a s nezaměstnaností
v dalším období? Znázorněte graficky.
5. V zemi dochází k rychlému růstu peněžní zásoby. Centrální banka přitom udržuje
pevný měnový kurz. Bude docházet k inflaci? Jaké další důsledky tato politika CB
bude mít?
6. V období hospodářské recese se vláda rozhodne napomoci hospodářskému oživení tím, že sníží daně. Jedná se o cyklický nebo o strukturální deficit SR? Odpovědi na dotazy (FAQ)


Vyučující
Ing. Ludmila Pichaničová, CSc.

Aktualizováno: 22.4.2015 21:08, Autor: Ing. Ludmila Pichaničová, CSc.

A BUDOVA A
B BUDOVA B Sídlo katedry najdete ve 3. patře nástavby X
C BUDOVA C
VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi